Během obvyklého pátrání po fosiliích pravěkého hmyzu objevil profesor Bruce Archibald v kanadské provincii Britská Kolumbie dokonale zachovalý otisk předtím dosud neobjeveného předchůdce dnešní pilořitky.
Tento plných 7 centimetrů dlouhý praprapředek dnešní pilořitky velké dostal latinské jméno Ypresiosirex orthosemos. Kromě velikosti se však od dnešního dřevokazného hmyzu kupodivu zase až tolik nelišil.
Stejný způsob života v rozdílných podmínkách
Z nalezených fosilií se vědci snaží především odvodit, jakým způsobem se svět stavěl opět na nohy poté, co vymřeli dinosauři. Dospěli tak k závěru, že již před 53 000 000 lety byly tehdejším pilořitkám k dispozici stejné podmínky, jaké vyhovují i jejich dnešním potomkům.
Zkamenělé pozůstatky potvrzují, že již tehdy na Zemi rostly jedle, borovice, smrky, sekvoje a pravděpodobně také jalovce. Z listnatých stromů byly zastoupeny javory, buky, břízy, olše, topoly a jilmy.
Pilořitky si v těchto dřevinách tehdy stejně jako dnes hloubily chodbičky, ve kterých (zjednodušeně řečeno) si pěstovaly houby, které jim sloužily jako potrava. Rostlinné toxiny z těchto hub, společně s výměšky, které produkují pilořitky, pak napadený strom pozvolna oslabovaly, případně jej úplně zahubily.
Jedním rozdílem mezi tehdejším a dnešním životním prostředím pilořitek byla teplota okolního vzduchu. Země tehdy byla celkově teplejší a zimy byly pouze mírné, kdy teplota klesla k nule jen zřídkakdy, pokud vůbec.
Máte podezření, že by se potomci pravěkého hmyzu mohli vyskytovat i u vás doma? Neváhejte a kontaktujte nás, rádi vám pomůžeme.
