Vyznáte se v odborných termínech z oblasti dřevokazných hub?
Když je řeč o dřevokazných houbách, případně i o plísních, často můžete zaslechnout odborné termíny (většinou odvozené z latinských pojmenování) jako třeba spóry nebo mycelium. Jste si ale 100% jistí, že víte, co tato pojmenování označují?
Abyste už nikdy nemuseli tápat, sestavili jsme pro vás malý slovníček pojmů, týkajících se dřevokazných hub a plísní:
Stélka
Vlastní tělo houby, které je tvořeno hyfami (viz níže). Stélka houby se dělí na dvě části: vyživovací (vegetativní) a fruktifikační (rozmnožovací). Vyživovací část tvoří mycelium, neboli podhoubí; fruktifikační část se nazývá plodnice.
Hyfy
Mnohobuněčná vlákna, z nichž je tvořena stélka houby. Hyfy se bohatě větví a mohou dorůstat do až překvapivé délky.
Mycelium
Síť vláken, která tvoří vyživovací část houby. Právě mycelium proniká do napadeného dřeva, ze kterého následně odčerpává živné látky, tedy celulózu nebo lignin.
Spóry
Jedno nebo vícebuněčné částečky (výtrusy), pomocí kterých se houba rozmnožuje. Vznikají v útvarech ze spletených hyf v rámci plodnice houby a následně jsou roznášeny do okolí větrem, hmyzem nebo s vodou.
Plodnice
Fruktifikační neboli rozmnožovací část houby. V době plné aktivity dokáže jedna plodnice vyprodukovat až 108 spór za hodinu. Vzhled plodnice je specifický pro každý druh houby a je proto nejspolehlivějším klíčem k jejímu určení.
Rhizomorfy
Silné a dlouhé provazovité útvary, spletené z povrchového mycelia. Houba jimi živiny nečerpá, ale naopak rozvádí a může se tak rozrůstat po velké ploše. Rhizomorfy jsou typické především pro dřevomorku domácí.
Ligninovorní houby
Houby, které se z napadeného dřeva živí ligninem (tmavší část dřeva) a způsobují následně bílou hnilobu, spojenou s korozivním rozpadem dřeva.
Celulózovorní houby
Houby, které se z napadeného dřeva odčerpávají celulózu (buničinu) a způsobují následně hnědou hnilobu, spojenou s kostkovitým rozkladem dřeva.
Parazitické houby
Dřevokazné houby, které napadají pouze rostoucí (tedy stále živé) stromy či keře.
Saprofytické houby
Dřevokazné houby, které napadají pouze řezivo a již vybudované dřevěné konstrukce.
Saproparazitické houby
Dřevokazné houby, které nepohrdnou živým ani zpracovaným dřevem. Do této skupiny patří většina dřevokazných hub.
Ošetřili jsme krov muzea
Červotoč, tesařík ani další dřevokazný hmyz či houby bohužel karanténu nedodržují, takže se nestarají o to, jestli se zrovna smí nebo nesmí chodit do muzeí. O to, aby nenavštívili České muzeum hudby na pražském Klárově, jsme se tedy museli postarat my. Odbornou metodou jsme zde provedli ošetření krovu.
Něco málo o muzeu hudby
Budova Českého muzea hudby se nachází na Malé Straně v Praze v bývalém barokním kostele sv. Máří Magdaleny. Najdete zde nejen rozsáhlou a zajímavou expozici rozličných hudebních nástrojů, ale i notové party, koncertní sál a mnoho dalšího.
Mykologické posudky: co se děje v laboratoři?
O mykologických posudcích jsme toho pro vás již napsali hodně. Mohli jste se dočíst, jak a proč vlastně probíhají nebo co od nich očekávat. O tom, co se děje ve výzkumné laboratoři, jsme se ale zatím nezmínili – pojďme to tedy napravit:
Všechno začíná odběrem vzorků z námi vytipovaných míst na dřevěných či zděných konstrukcích. Tyto vzorky nejprve označíme, abychom věděli, odkud který z nich pochází, a pak je dovezeme do odborné testovací laboratoře.
Dřevokazné houby a plísně v laboratoři
Zde se jich již ujmou experti, tedy profesionálové z oboru mykologie i ze stavebně technických oborů. Vzorky nejprve posoudí makroskopicky, případně za použití lupy a určí, zda je dřevo napadené aktivní (stále živou) dřevokaznou houbou, případně zda se jedná o starou hnilobu, která se již nemůže dále šířit. Určí rovněž stupeň a typ rozkladu dřeva.
Pokud se ve vzorcích prokáže aktivní přítomnost dřevokazné houby nebo plísně, je část vzorku umístěna do petriho misky s agarem (rosol, který funguje jako živná půda). Přibližně na 14 dnů jsou pak tyto vzorky vloženy do kultivačního boxu, v němž jsou nastavené optimální podmínky pro růst houby: tedy ideální vzdušná vlhkost i teplota.
Ještě v průběhu kultivace se vzorky v pravidelných intervalech kontrolují pod elektronovým mikroskopem z až 600násobným zvětšením. Po této zevrubné analýze již profesionální mykolog s jistotou určí druh i stadium dřevokazné houby přítomné ve vzorku.
Detaily výsledků rozboru pak podrobně rozepíše do zprávy, pro každý vzorek zvlášť. Tato zpráva je následně připojena jako příloha hotového mykologického posudku a je pro nás také cenným zdrojem informací, jelikož se i na jejím základě rozhodujeme pro nejvhodnější další postup.
Potřebujete také zhotovit mykologické posouzení? Není nic snazšího, od toho jsme tady – tak na nic nečekejte a kontaktujte nás!
Absolvovali jsme seminář Dřevařského ústavu
Jsme moderní firma, která se zajímá o novinky a nové technologické postupy z oboru. Také proto jsme absolvovali seminář, pořádaný pražským výzkumným a vývojovým ústavem dřevařským.
Celý seminář byl zaměřený na ochranu dřeva před biotickými škůdci a diskutovány byly metody i postupy jak chemické, tak i technologické.
Osvědčení o absolvování semináře si můžete prohlédnout ve formátu PDF.
Národní dům na Vinohradech díky nám odolá požáru
Opět jsme měli možnost se podílet na zachování pražských památek i pro budoucí generace. Tentokrát šlo o Národní dům na Vinohradech, který můžete znát i pod jménem Dům železničářů, případně ÚKDŽ. A copak že jsme tam dělali? Veškeré dřevěné konstrukce krovů jsme opatřili protipožárním nátěrem. Prevence je totiž stokrát lepší, než následné nápravy škod…
Dům železničářů v kostce
Novorenesanční stavba Národního domu stojí na náměstí Míru už od roku 1894 a tvoří jednu z jeho dominant. Uvnitř najdete tři velké sály a pět salonků, kde se kromě kongresů, výstav a jiných společenských akcí konají i taneční kurzy slavné Taneční školy Národního domu.
PF 2020
Další pražské nádraží: tentokrát to v Dejvicích
O naší zakázce na Hlavním nádraží v Praze jsme vám již psali. A jelikož s námi byli spokojení (a nádraží má více budov), vrátili jsme se tam za účelem dezinfekce půdy ještě jednou.
A aby toho nebylo málo, rovnou jsme si vzali do parády další pražskou železniční stanici. Hlavní nádraží je to NEJvětší, nyní na nás čekalo to NEJstarší v Praze. Jaképak NEJ to asi bude příště?
Mikrovlnná sanace v Dejvicích
Hlavní příčiny vzniku plísní na zdech
Opět se nám ochladilo, zima je už za rohem, a to bohužel pro mnohé znamená i zvýšené riziko výskytu plísní na zdech, v rozích nebo u oken místnosti.
Nejlepší řešení je ve většině případů prevence. A k tomu, abychom mohli podniknout správná preventivní opatření, musíme znát i příčiny a podmínky vzniku situací, kterým chceme předejít (tedy v našem případě vzniku plísní na zdech).
Zjednodušeně by se dalo říci, že plísně vznikají všude tam, kde je vyšší vzdušná vlhkost, kde na stěnách kondenzují vodní páry a špatně nebo nedostatečně se větrá. Příčin může být samozřejmě ještě více, přičemž často se jedná o kombinaci několika různých faktorů.
Kde tedy vzniká plíseň nejčastěji?
Na zdech najdeme plíseň nejčastěji na 4 místech:
Za nábytkem
Ke vzniku plísní na zdech za nábytkem dochází tehdy, když je nábytek umístěný příliš blízko u stěny a okolo tak nemůže proudit vzduch. Až tedy budete rozmísťovat nové skříně, myslete na to a nechte mezi nábytkem a stěnou vždy alespoň několikacentimetrovou mezeru.
U stropu nebo podlahy
Pokud se u vás plísně objevují vždy s příchodem chladných dnů, a vyrůstají hlavně u stropu nebo podlahy, bude nejpravděpodobněji na vině konstrukční řešení stavby a takzvané tepelné mosty.
V rozích místností
Rohy místností, obzvláště ty, které jsou tvořené obvodovými stěnami, mají plísně moc rády. Důvodem je to, že právě tyto kouty je těžší dobře vyhřát a teplota jejich vnitřního povrchu je nižší. Pokud tato teplota klesne pod určitou hranici, dochází ke kondenzaci a plísně získávají ideální podmínky k růstu.
U oken či dveří
Stěny kolem oken a dveří jsou další plísněmi oblíbenou lokalitou. I zde může být několik různých příčin jejich výskytu. Mezi ty nejčastější patří špatná montáž oken či dveří, nedostatečné nebo chybně provedené zateplení, ale také například příliš těžké závěsy, které znemožňují přirozenou cirkulaci vzduchu.
Ať už jste doma objevili plíseň kdekoli na zdi, na nic nečekejte a zavolejte nám. Společně se domluvíme na likvidaci a poradíme vám, jak předejít opětovnému výskytu.
Jak to vypadá, když dezinfikují profíci
Speciální profesionální dezinfekce je něco trochu jiného, než kyblík s mopem a mýdlo z drogérie. Je to metoda, která má za úkol zničit škodlivé mikroorganismy a tím ochránit užší i širokou veřejnost. Právě proto se speciální dezinfekce profesionálně aplikuje v místech, kde se předpokládá zvýšená koncentrace potencionálně nebezpečných mikrobů: třeba v nemocnicích, čekárnách u lékaře, v interiérech vozů veřejné dopravy nebo třeba v potravinových skladech.
Metody aplikace
Jak jsme si již řekli, kbelík a mop se k odborné aplikaci speciální dezinfekce nepoužívá, a to nejen kvůli nízké efektivitě a časové náročnosti. Jakými způsoby se tedy speciální dezinfekce aplikuje?
Dezinfekční postřik
Jde o chemickou sloučeninu v kapalném stavu, která se pomocí vysokotlakých rozstřikovačů stříká ve formě drobných kapiček v dezinfikovaném prostoru.
Teplá mlha (FOG)
Odborně se tato metoda nazývá termomechanický aerosol a aplikuje se pomocí aerosolových vyvíječů. Ve srovnání s postřikem se při použití teplé mlhy účinná látka dostane lépe i do méně přístupných míst.
Studená mlha (ULV)
K aplikaci dezinfekce v podobě studené mlhy je zapotřebí tzv. Ultra Low Volume generátor aerosolu. Chemické prostředky se používají stejné jako u teplé mlhy, ale většinou ve vyšší koncentraci.
Dýmovnice
Správný termín zní generátor dýmu. Ten se aktivuje poté, co zapálíme tzv. dýmotvorný nosič, který následně distribuuje vzduchem do svého okolí účinnou látku.
Popraš
Jedná se o dezinfekci ve formě prášku, která se používá všude tam, kde je nemožné nebo nevhodné dezinfikovat prostředí mokrou cestou.
Proti čemu dezinfekce bojuje?
V úvodu jsme je nazvali škodlivými mikroorganismy, což je sice správný termín, ale víte, co všechno si pod ním představit?
- Viry: Staří známí původci takových nemocí, jako je třeba chřipka nebo hepatitida.
- Bakterie: Další velká skupina choroboplodných zárodků. Bakterie způsobují například angínu nebo černý kašel.
- Plísně: Plísně a jejich spory jsou nebezpečné hlavně pro alergiky a astmatiky. Způsobit dovedou také nepěknou vyrážku.
- Prvoci: Jednobuněčné organismy, které jsou původcem například malárie nebo amebózy (tropická střevní nákaza).
Potřebujete profesionály k aplikaci speciální dezinfekce? Nebojte se nás kontaktovat – jsme tu jako vždycky jen pro vás.
Dezinfekce půdy Hlavního nádraží
Hlavní nádraží v Praze, neboli Hlavák, je jednou z pražských secesních staveb. Toto největší a nejrušnější nádraží u nás denně odbaví kolem 71 000 pasažérů. V roce 2017 prošlo celkovou rekonstrukcí a v současnosti je tvořeno velkou odbavovací halou, secesní Fantovou budovou a 8 krytými nástupišti, z nichž vyjíždí vlaky severním a jižním směrem.
Co jsme tu dělali?
Naším úkolem zde v budovách Hlavního nádraží v Praze bylo provedení speciální dezinfekce půdních prostor výše zmíněných budov.
